Trestní právo procesní - Jiří Jelínek

Z recenzního posudku Prof. JUDr. Václava Pavlíčka, CSc.,
Dr.h.c.:
Monografie je vydávána v souvislosti se 100. výročím narození
významného trestního procesualisty prof. A. Růžka. Autorský
kolektiv sestává z českých a slovenských autorů několika generací.
Tematicky jsou kapitoly věnovány základním zásadám trestního
řízení, právu na spravedlivý proces, postavení subjektů trestního
řízení, žalobnímu monopolu veřejného žalobce a problematice
možnosti soukromé obžaloby, otázkám dokazování, pravidlům
totožnosti skutku, přípravnému řízení a stádiím trestního řízení.
Závěrečné dvě části jsou věnovány historickým aspektům, vztahům
jiných právních odvětví k trestnímu řízení, problematice výuky
trestního práva a rekodifikaci trestního práva.
Značná část autorů připomíná podíl A. Růžka na řešených problémech.
Název monografie vystihuje dobře její obsah – chápe trestní právo
procesní jako kontinuální proces, jehož instituce se vyvíjely a
vyvíjel se i základní pojmový aparát. Průběh těchto minulých
diskusí může být inspirativní i v současné době.
Velkou pozornost zasluhují především kapitoly obsažené v první
části. Teoretické analýzy a závěry mají význam i pro obecnou teorii
práva a jiná právní odvětví včetně práva ústavního se zřetelem k
interpretaci a aplikaci Listiny základních práv a svobod. I když
jsem zdrženlivější než někteří autoři, pokud jde o legitimitu
uplatnění principů převzatých z common law do kontinentálního
práva, je to nepochybně závažná problematika, jejíž aplikace může
být z hlediska svrchovanosti zákona a právního státu rozporuplná.
Velkou pozornost si v této souvislosti zaslouží interpretace a
aplikace mezinárodních úmluv o lidských právech do vnitrostátního
práva obecně a trestního řízení zvlášť. Autoři k této problematice
zaujímají velmi diferencované stanovisko, které jen z menší části
je vyvoláno rozdíly v další právní úpravě po rozdělení státu v
České republice a ve Slovenské republice. Přínosné jsou také
zkušenosti jiných států, jak na to ukazuje ve své kapitole J.
Musil.
Za velmi důležitý považuji důraz na zásadu materiální pravdy,
zpracovaný zejména v kapitole V. Kratochvíla. S touto zásadou
souvisí i princip spravedlivého procesu a dosažení spravedlnosti,
které vyplývají i z mezinárodních úmluv, kterými je Česká republika
vázána. Velmi zásadní význam má také kapitola J. Jelínka s tématem
obžalovací zásady, která se zabývá aktuálními diskusemi a
přesvědčivě polemizuje s návrhy na zavedení soukromé žaloby.
Celkově považuji obsah a strukturu monografie za velmi podnětnou a
užitečnou pro teorii i praxi ve všech částech knihy. Jde o
monografii velmi zdařilou. S plnou odpovědností mohu proto
doporučit monografii k uveřejnění a jejím autorům poděkovat za
velmi kvalitní dílo.