Náměsíčník

Mohl mladík v náměsíčném stavu vraždit? Joona Linna řeší s pomocí hypnotizéra stockholmský masakr sekerou.
Připomíná to zvířecí jatka: stěny, strop i podlaha karavanu jsou pocákané krví, povalují se tu části lidského těla. Přivolaný policista vidí, že patří muži. Jde o první z nalezených rozčtvrcených obětí, které zdánlivě nemají mnoho společného. Jediným očitým svědkem krveprolití je sedmnáctiletý Hugo – syn slavného spisovatele, trpící vzácným druhem náměsíčnosti. Naneštěstí si nic nepamatuje.
Případu se ujímá komisař Joona Linna, který požádá svého starého přítele, psychiatra Erika Mariu Barka, aby pomocí hypnózy zjistil, co Hugo ve spánku viděl. Přál by si mít ve vyšetřovacím týmu i bývalou kolegyni Sagu Bauerovou, jež se po tragické smrti mladší sestry uzavřela do sebe. Je však připravená stát se zase komisařkou? Zatímco se Hugo s pomocí lékaře noří do hlubin podvědomí, mrtvých přibývá…
Jubilejní desátý díl fenomenální krimisérie z pera věhlasného švédského dua.
„Rodinné drama plné napětí, brutálního násilí a nečekaných zvratů.“ – Nerikes Allehanda, Švédsko
„Je to příběh v klasickém keplerovském stylu, který vzbuzuje chuť na pokračování.“ – Pavel Rímský, interpret
„Za roky spolupráce jsme zjistili, že proces psaní je pro nás obvykle docela dramatický a emocionálně vyčerpávající, ale tentokrát jsme se dostali do opravdu neobvyklého stavu připomínajícího zlý sen. Občas jsme sami sebe děsili k smrti, přestože jsme si pořád dokola opakovali, že my jako autoři přece máme vliv na to, co se v příběhu stane.“ – autoři o románu Náměsíčník
Panty dveří tiše vrznou těsně předtím, než se zastaví. John natáhne ruku, dveře otevře a vstoupí dovnitř.
Na podlaze vedle palandy leží na boku mladík. Useknutou paži má položenou pod hlavou jako polštář.
Jeho bledý obličej vypadá uvolněně, oči jsou zavřené. Na sobě má džíny, tenisky a mechově zelený svetr. John k němu přistoupí, aby zkusil nahmatat tep.
Na spodní posteli leží sekera. Einar zvenku cosi volá.
Když se John natáhne dopředu, podlaha pod jeho vahou zavrže.
Zničehonic se chlapec se zavřenýma očima zasměje. Ve zkrvaveném obličeji se zalesknou zuby.
John zavrávorá dozadu, zašátrá po pistoli a odjistí ji, ale vtom šlápne do kaluže krve, uklouzne, narazí zády do stěny a vystřelí do země.
Chlapec sebou trhne a posadí se, zamrká a nechápavě se na Johna zahledí. Krvavou rukou si odhrne vlasy z čela a navlhčí si rty.
„Kde to jsem? Co se tady stalo?“ zeptá se vystrašeně. – ukázka z textu