Logos 1,2/2015-sborník pro esoterní chápání života

Sborník Logos 2015 představuje Francii jako kolébku novodobého hermetismu a připomíná umělce, adepty a zasvěcence spjaté s francouzskou tradicí.Z obsahu: Dane Rudhyar: Semeno, Pavel Turnovský: D. Rudhyar, MilanNakonečný: Francouzský hermetismus na přelomu 19. a 20. stoletíTomáš J. Hoyer: Vyvolení kněží vesmíru a theurgický martinismus, Pojednání o reintegraci bytostíMartinéz de Pasqually: Kainova vražda ÁbelaArthur Rimbaud: Odjezd (z Iluminací přeložil Miloslav Topinka)Ivo Chmelař: Růže a kříž z ToulouseLukáš Loužecký: Vivat Papus!Robert Ambelain: Chevillonovo zasvěceníMartin Langer: Paříž – inzerátOtto Štemberka a kol.: Nelze vidět – možná spatřitJean-Marie Mahou: Alchymický portál katedrály v MetáchMiloslav Moucha: O knize BerešitR. A. Schwaller de Lubicz: Symbol a symbolikaOndřej Lesák: Fulcanelli – Rudhyar – SchwallerZdeněk Semerád a kol.: Přípitky filosofůMilan Maťaše: Magie mysliPetr Kalač: Meyer, Zeyer, Weinfurter a jejich pokus o uchopení francouzské esoterní tradiceKarel Weinfurter: Z mých vzpomínek na založení Theosofické společnosti v Praze, Neznámá „okultní“ korespondence J. Zeyera s G. Meyrinkem a K. WeinfurteremRaphał Prinke: Prorocký vitalismus 14. stoletíJen Krása: Ozora 2015Autorem dřevorytu reprodukovaného na obálce je Miloslav Moucha.Chevillonovo zasvěceníVelmistr Constant Chevillon (26. října 1880 Annoire - 25. března 1944 Saint-Fons) je pomyslným svorníkem, spojujícím český a francouzský martinismus. V naší zemi je připomínám, protože zasvětil Pierra de Lasenic; pro francouzský martinismus je rovněž klíčovou postavou, neboť v prosinci roku 1940 uvedl do mistrovských stupňů Roberta Ambelaina (Aurifer), Julese Bouchera (Phalgus) a Georga Tainturiera (Baphometos), trojici filosofů, kteří stáli u válečné a poválečné obnovy martinismu ve Francii. Již Logos 2013 přinesl jeho meditaci na téma Modlitba; dnes saháme přímo k rituálu, jenž nás přenese do tísnivé doby počátků 2. světové války, do doby, v níž temnoty obklopily jasné světlo. Máme tak znovu možnost prožít rituál, jaký v podobné atmosféře prožíval i Pierra de Lasenic...(str. 47)