Historie krkonošských bud - 3. aktualizované vydání 2021 - Martin Bartoš

První boudy se ve vrcholových partiích hor objevily již na začátku 17. století. Vznikaly zde z několika příčin, buď jako primitivní obydlí prvních hledačů rud a drahých kamenů, jako útočiště prvních dřevorubců, nebo jako „úřední“ domy panských hlídačů, hajných a strážců hranic, či snad dokonce jako příbytky vojáků, kteří v letech 1632 až 1635 přísně střežili hranici, aby zabránili šíření moru na české území1, který do střední Evropy doputoval ze severoitalské Lombardie. Na jejich místech posléze vyrostly první hospodářské objekty sloužící k letní pastvě krav z panských dvorů pod horami.
Adolfova bouda, Bouda Na Černé pasece, Bouda Prince Jindřicha, Bouda u Bílého Labe, Bouda U Sněžných jam, Brádlerovy Boudy a Medvědí bouda, Davidova bouda, Dívčí lávky, Dom Śląski, Dvoračky, Hala Szrenicka, Hala Pod Labskim szczytem, Hübnerova bouda, Jelení Boudy, Jestřábí Boudy, Klínová bouda, Kolínská bouda - Bobí Boudy, Kotelská bouda, Kovárna Obří důl, Labská bouda, Luční bouda, Martinovka, Mísečná bouda, Moravská bouda, Odrodzenie, Petrovka, Rennerova bouda, Zadní a Přední Rennerovky, Richtrovy Boudy, Růžohorky, Rýchorská bouda a Maxovka, Samotnie, Scharfova bouda, Sněžka - Česká bouda (kaple), Stará Erlebachova bouda, Strzecha Akademicka, Szrenica, Špindlerova bouda, Vosecká bouda, Vrbatova bouda, Výrovka a Havlova bouda