F.E.A.R. (Gold)

Velice povedená hra která si zaslouží své jméno, zabaví 6-8 hodin lze spustit i na slabších strojích i notebooku, škoda problému s datadiskem kdy je potřeba před spustěním v nastaveni hry vypnout zvuk ovšem neplatí vzdy, mé hodnocení je 9/10

Stali jste se překvapivě novým členem komanda určeného k prozkoumávání mimozemských a paranormálních jevů. Ovšem právě vaše schopnosti jsou mimo veškeré tabulky a mnohé situace jste schopni zvládnout pouze a jenom vy. Celý děj se točí okolo jakési Almy. Kouzlo této malé holčičky nespočívalo v krásných kukadlech, ani v líbezné tvářičce, nýbrž v krvavé vražedné síle, která snadno smete neopatrné členy komanda. Alma ovládá velitele psychonického komanda Paxtona Fettela, kterému jasně nařizuje, aby zabil vše živé. Vaším úkolem je naopak zabránit mu v ovládnutí praporu sil Replica. Jakmile bude na márách, borci se sesunou k zemi jako hadrové panenky. Kouzlo F.E.A.R.u ovšem netkví v zajímavém příběhu, který je mi v podstatě dodnes záhadou, nýbrž ve skvěle propracovaných přestřelkách. Tmavé a tísnivé prostory průmyslových a kancelářských prostor tvoří skvělé prostředí pro střety s dosud nepřekonanou umělou inteligencí. Poté, co najdete výzkumného pracovníka Armachamu Charlese Habeggera v poněkud okousaném stavu, bude se to zohavenými mrtvolami kolem vás jenom hemžit. Fettel si totiž na svých obětech rád pochutnává. Jeho vojáci sice nejsou tak mlsní, ale strach vám dokáží rovněž nahnat. Naštěstí máte schopnost slyšet jejich pokyny a navíc si můžete pomoci zpomalením času. Tato featurka, známá z Maxe Payna, měla být patrně hlavním tahákem hry, ale kvůli nízké obtížnosti, kterou hra odněkud předběhla dobu, jsem ji téměř nevyužil. V tmavých zákoutích se setkáváte vždy s pečlivě organizovanou skupinou telepaticky ovládaných vojáků. Někteří z nich se umí velmi dobře ukrýt a počkat si na vás, další se zase snaží překvapit hráče v neosvětlených místech. Mnohem nepříjemnější však je, když vám pod nohy hodí odjištěný granát N6A3. Mírně zčervenalá obrazovka vám napoví, že do toho budete muset znovu. Naštěstí zde stále existuje možnost rychlého uložení a nahrání pozice, která se dnes bohužel likviduje z důvodu umělé prodlužované hratelnosti. Čertovými vajíčky ovšem disponuje i Point Man, tedy vaše postava. Někdy bývají Replikanti poněkud nepřesní, takže jim správný hod granátem můžete předvést sami. Velmi vtipnou, a nepřítelem občas používanou, zbraní je mina s asi metrovým spouštěčem. Velmi dobře se hodí proti pancéřovaným robotickým bytostem s modrýma očima a k ochraně vlastního týlu. Specialitkou jsou ručně odpalované granáty, které jste vždy nalezly pod číslem 6. Ty bylo nejvhodnější si šetřit na souboje s velkými robotickými monstry, disponujícími účinnými raketami. Ti vás dovedou řádně vyděsit, a to nejen svým náhlým objevením, ale i likvidačními schopnostmi. Při boji s běžnými vojáky se mi osvědčila taktika skrčení a vyklánění, která mimořádně ulehčuje boj. Na nejvyšší obtížnost navíc často zabraňuje fatálním následkům přesné nepřátelské střelby. Bohužel, pokud se k vám vojcl přiblíží na dosah kopu, nemáte příliš šancí na včasný zásah. Tahle hra totiž nedisponuje pouze systémem krytí, ale i kung fu zákroky. Každý Replikant je umí bravurně, a ni vy nemusíte zůstat pozadu, i když to vyžaduje hned trojí stisknutí tlačítek. Osobně jsem jej vůbec nepoužíval a zážitek ze hry mi to neubralo. Na každé střílečce jsou velmi důležité použité zbraně. I v tomto je F.E.A.R. opravdu povedenou FPSkou. Základní pistole AT-14 sice nepředstavuje kdoví jak účinnou a rychlou zbraň, ovšem brzy k ní získáte sestřičku. Obě dvě dovedou s vojáky pěkně zatočit. Každopádně i tak doporučuji se jich zbavit a osedlat samopal RPL, který je velmi rychlý a přesný. O něco silnější je poloautomatická puška G2A2, ta má bohužel jednu vadu, při střelbě dost odskakuje, což však napomáhá realističnosti. Navzdory tomu jde o velmi kvalitní kousek. Ne jen střelbou živ je člověk, proto má F.E.A.R. i řadu zajímavých postav. Mezi nezapomenutelné herní postavičky rozhodně zapadne Norton Mapes, technik a počítačový expert Armachamu, společnosti specializující se na satelitní technologie a pokročilé zbraňové systémy. Tahle tlustá, čokoládou se ládující kupa tuku a sádla se zprvu tváří jako mírně náročnější kamarád, ale ve skutečnosti jde o prohnaného zmetka. S těmi se ostatně potýkáte v celé hře, takže žádná změna. Paxton Fettel se vám občas ozve a vy zjistíte, že je duchovní součástí malé Almy, z které se taky zrodil. Jednalo se však o druhý a ne první prototyp, takže o další záhadu máte hned postaráno. Každopádně musíte za každou cenu zabránit jejich spojení a osvobození Almy. Tyto objasňující informace se nedozvídáte pouze prostřednictvím psychedelických obrazů a slovních vzkazů, ale i díky uploadu souborů z notebooků pracovníků společnosti. Jejich umístění je sice poněkud nelogické a snad až příliš časté, ale to už je jen detail. Velmi zajímavé jsou pasáže v jiné dimenzi, kdy ponořeni v moři krve nebo plamenů, likvidujete duchy zemřelých, které na vás ta dvojí jednota (Fettel/Alma) posílá. Celé to působí hodně strašidelně a depresivně. Mimo jiné vás čeká záchrana rukojmí, jistého Alduse Bishopa, kolegu Alice, která je dcerou významné osobnosti v roce 1964 založené společnosti Armacham Technologies Company, Harlana Wadea. Na toho si budete muset rovněž posvítit. Mnoho z jeho 60 000 zaměstnanců je díky jeho činnoti již mrtvých, nemluvě o členech mizerně vycvičené ochranky.

Hororová hra F.E.A.R jak už napovídá název je o Strachu ! Hru Fear jsem viděl jednou a to jsem ještě nehrál já a musím říct že jsem to psychycky nestíhal. Nicméně hraje je určená pro silnější povahy a hororové typy lidí. Hra je hororovka, jak už bylo řečeno, a je stylu 3D, takže hrajete sám za sebe jako hlavní hrdina. Hra má kupodivu příběh, takže nejde o žadný bežmyšlenkovitý zabíjení.