Cesta na konec noci - Louis Ferdinand Céline

Román z roku 1932 je prvotinou francouzského spisovatele Louise
Ferdinanda Célina. Okamžitě byl překládán ve světě. Český překlad
Jaroslava Zaorálka (spolu s ním Richarda Weinera a Jindřicha
Hořejšího) z roku 1933 byl vůbec první vydaný převod románu do
cizího jazyka a stal se inspirací a literární senzací české
literatury. Když Jaroslav Zaorálek v roce 1933 Célinův román
překládal, byl jím uhranut jako knihou neznámého spisovatele, která
ho nadchla, a takto k překladu přistupoval: inspirován předlohou ji
rozvíjel a umocňoval její bezprostřední expresivnost. A s tím vším,
díky té inspiraci a své obraznosti, vytvořil (včetně názvu Cesta do
hlubin noci) jedinečnou českou knihu, která je a zůstane
historickou kometou naší literární paměti. Nový český překlad
vznikal s odstupem 86 let od prvního vydání knihy a se znalostí
toho, jak se Célinovo dílo dále vyvíjelo a co je pro ně příznačné.
S tímto vědomím souvislostí převádí Anna Kareninová do češtiny tuto
nejlidštější ze Célinových knih jako první úchvatný román, který v
sobě už ale ty další zahrnuje. V tomto smyslu najdeme v novém
překladu Cesty postupy pro příští Célinovo dílo typické a
jedinečné. Jedním z nich je kázeň. A ta dovedla překladatelku i k
jinému českému názvu: Cesta na konec noci. Ten odpovídá
francouzskému originálu tak, jak na něm Louis Ferdinand Céline v
korespondenci trval: po takové cestě doslova „na konec noci“ sám v
knize jde. Tehdejší převratnost Célinovy prózy tkvěla v hudbě
jazyka, který vytvořil, v kompozici motivů a melodií vybraného
vyjadřování, řeči městské periferie (nikoli venkova) a samozřejmě
mluvy rozhněvaného intelektuála. Od Cesty na konec noci budou mít
další Célinovy romány stále rozvolněnější stavbu a knihu od knihy
budou čím dál víc připomínat sled nedořečených vět, emoci
jednotlivých podobenství a epizod životaběhu, a ne „řádně“ vedený
příběh. O to mistrnější bude jejich styl, ta jeho hudba, „ma
musique“, jak říkal, v níž používá možností jazyka jako moderní
hudební skladatel možností nástrojů. Cesta na konec noci stojí na
začátku: je to onen převratný a „nesmírný demoliční podnik“ (podle
Richarda Weinera), který otevřel nové cesty pro dílo svého autora i
pro světové písemnictví.