Bardon František: Učebnice vysoké magie

Kniha, jejíž text vyšel jako soukromý tisk již ve třicátých letech 20. století. Představuje první tvůrčí syntézu vynikajícího znalce obřadné magie a hermetismu Františka Bardona. Jedná se o iniciační dílo, které zájemcům umožňuje získat jednotný hermetický výcvik, pochopit základní teorii a také rozvinout hermetickou praxi. Autor po zralé zkušenosti vybral ze světové literatury takové prameny, jejichž kombinace by jeho žákům ukázala směr nezbytného vnitřního vývoje, a to nejen jeho počátek, ale i hlavní kroky mystické a magické praxe.PředmluvaMilý čtenáři, toto dílo tě chce postupně přivést k nejvyšším metám prastarého magického umění. Bude upraveno tak, aby bylo přístupné pokud možno každému. Proto je nutné správně zvolit začátek. I tehdy, když jsi už ledacos četl, zvěděl a cvičil, bude ti celý učební kurz jen ku prospěchu. Nenamlouvej si, že snad už to či ono ovládáš, znáš apod., a že tedy můžeš mnohé vynechat. V jistém stupni svého vývoje bys toho určitě litoval. Toto dílo neprospěje zvědavcům a šarlatánům, ale jen těm, kdož zabloudili v chaosu rozsáhlé pseudo-okultní literatury a nyní nedovedou najít pravé cesty.Toto dílo je rozvrženo do osmi lekcí, jež trvají celý měsíc; jednak aby měl žák čas k praktickým cvikům, jednak aby mohl v oné době všechno dostatečně zažít. Magický vývoj potřebuje čas, a to v praktickém i v teoretickém ohledu. I když je tento učební kurz vydán v jedné knize, nesmí jej žádný z žáků čist jako pouhý román, neboť by pak opravdu pozbyl chuti k realizaci. Kdo však, veden náboženskými motivy, přistoupí ke cvičení opravdu vážně, horlivě a s touhou každý den něco vykonat pro blaho své duše, ten je na nejsprávnější cestě. Kdo začne cvičit, jen aby dosáhl výsledků, i tomu se jeho přání splní, avšak ne v takové míře, jak by se stalo, kdyby považoval výsledky jen za průvodní jevy svého duševního a magického vývoje. Kdo se nechce podřídit systematickému a důslednému cvičení, nikdy nedokáže nic podstatného. Magických sil není možno dosáhnout pouhým úsilím intelektu, ale dobývá se jich namáhavě - dokonce po těžkých bojích. K takovému cíli vede jen trpělivost, píle, vytrvalost, pevná vůle, víra, sebedůvěra a mlčenlivost...(str. 15)Kosmická meditaceZa jasné noci si vyjdi do přírody a vyhledej klidné chráněné místo, kde bys mohl sám a nerušen klidně hledět na hvězdnou oblohu. V zimě, je-li chladno, můžeš meditovat také ve světnici sedě u okna. Začni tím, že vyhledáš nejkrásnější a největší hvězdy na nebi a budeš se na ně dívat. U těch, které září nejsilněji a nejčistěji, se zdržíš déle - například u Siria (v zimě), u Capelly nebo Vegy (v létě). Pak zaujmi svou obvyklou meditační pozici, maje zrak stále upřen na nebe, a vyvolej si v sobě co nejplastičtěji jednu z následujících představ:a. Nebeský stromStojíš pod obrovským stromem. Kmen a větve nevidíš, neboť jsou ponořeny do temnoty. Na koncích větví však září tisíce a tisíce světel hvězd. Maluj si to do největších podrobností. Počítej je v číslech, která jsou pro tebe běžná. Stojíš v posvátné hrůze, pod nepopsatelně mohutným vánočním stromem. Světla planou na oslavu veliké slavnosti: zrodil ses v sobě samém, sám sebou jsi byl obdarován. Nemáš za to být Vděčný?Upaž ruce dlaněmi nahoru a modli se pomalu a slavnostně do zářícího nebe Otčenáš.b. Svatební síň BožíCelý vesmír je svatebním domem Boha. Všechen nekonečný život v zářících dálkách je stálou svatbou vznešeného jediného Boha, objímajícího se v muži a ženě. Muž a žena jsou póly, jež udržují "život". Každé Světlo, jež vidíš, je triumfálním zpěvem milujícího nad nekonečností prostoru, neboť vez a pociťuj: "Bůh láska jest."Také ty jsi spadl jako plod z vesmírného stromu kosmu, abys sloužil veliké Lásce. Bez lásky bys nebyl ničím, bez lásky bys neexistoval. V tom je uzavřen celý tvůj osud, jejž sis sám vyvolil: "Kdož v lásce přebývá, v Bohu přebývá, a Bůh v něm."Vnikni do této myšlenky hlouběji, nech se jí celý proniknout. Pak proveď hvězdné dýchání.(str. 114)